Reálné zemědělstvía vše kolem něj

Právo várečné

Publikováno 21.04.2015 v 17:08 v kategorii Všemožné články, přečteno: 179x

Právo várečné

Právo várečné je jedním z nejdůležitějších a nejvýdělečnějších středověkých městských práv, které umožňovalo vařit pivo. V královských městech bylo proto právo várečné úzce spojeno s právem mílovým. Prakticky pokud město mělo právo várečné, mohl ve svém domě pivo vyrábět a šenkovat každý plnoprávný měšťan, který vlastnil pivní průpěň.

Další informace

Plnoprávným měšťanem byl pouze vlastník domu uvnitř městských hradeb, kterých bylo omezené množství. Postupně, jak se výroba specializovala, docházelo ve městech k určité koncentraci vaření piva ve společném pivovaru (vaření „střídou“). Často měšťané náročnější část výroby či výrobu celou přenesli na specializované řemeslníky a pivo ve svém domě pouze šenkovali. Právo várečné bylo vázáno ke konkrétnímu domu, v menšině a jen v některých městech, byla jeho nositelem fyzická osoba.

Toto právo v poddanských městech uděloval majitel panství a vztahovalo se ne k městu, ale k určitému domu. Vznikaly tak právovárečné domy. V takovém domě byla v přízemí krčma (šenk, mázhaus) a v ní se pivo prodávalo. Například domům v pražské Dlouhé třídě bylo vydáno 67 práv na vaření piva. Z těchto drobných pivovarů se jich zachovalo jen několik. Nejznámějšími jsou pivovary U Fleků a U Medvídků v Praze. Pivo z poddanských pivovarů se původně nesmělo dovážet do měst, vztah narovnala svatováclavská smlouva v roce 1517.

Po zavedení pozemkových knih (zákonem r. 1872) bylo právo várečné zapsáno v oddílu A vložky pozemkové knihy: „1 podíl práva várečného“, „1/147 práva várečného“ a podobně. Je tedy zapsáno v oddílu vymezujícím majetkovou podstatu a příslušenství určité nemovitosti - domu uvnitř městských hradeb. Pokud došlo k rozdělení domu na více (právně) samostatných částí, zůstávalo právo várečné pouze u jediné části a nedělilo se.

U společného pivovaru, sladovny, hostinců nejsou zapsáni (v odd. B vložky PK) jednotliví spoluvlastníci jménem. Např. v případě sladovny v Písku zní zápis: „Vkládá se právo vlastnické Právovárečném měšťanstvu v Písku a poznamenáváv se, že toto právo náleží: a) dočasnému vlastníku domu č. p. 1 jedním celým podílem b) dočasnému vlastníku domu č. p. 2 jedním celým podílem ... x) dočasnému vlastníku domu č. p. ... polovičním podílem“

Zápis „podílu práva várečného“ je zápisem spoluvlastnického podílu dočasného vlastníka právovárečného domu, právo várečné (jako majetkový podíl na vlastnictví pivovaru, sladovny, ledovací louky před pivovarem, sítě hostinců, ...) je vždy vlastnictvím určité osoby. Tento způsob si vynutila praxe: jestliže např. v Písku bylo 147 podílníků a měli ve společném vlastnictví 89 nemovitostí, pak by se muselo v těchto 89 vložkách PK přepisovat při každé změně kteréhokoliv osoby ze 147 spoluvlastníků. V Plzni těchto spoluvlastníků bylo cca 500! Právo várečné se prodávalo jako součást domu, někdy se převádělo z domu na dům, v některých městech byla některá práva (podíly) nespojené s domem a volně se převáděly mezi osobami. Převod právovárečného podílu podléhal dani jako převod nemovitostí.

Podíl práva várečného určoval váhu hlasu při hlasování ve valné hromadě právovárečného měšťanstva.

Právovárečné měšťanstvo bylo zpravidla zapsáno v rejstříku kupců-jednotlivců, za 1. republiky p. m. zůstávala jako relikt, proto byla snaha (speciálním zákonem), spojená s úlevami při převodu právovárečných měšťanstev na formu a. s. nebo s. r. o.

Podle zákona o mimosoudních rehabilitacích byl majetek některých právovárečných měšťanstev restituován (Plzeň, H. Králové, Polička, H. Brod), většinou byla restituce odmítnuta s odůvodněním, že majetek náležel „právovárečnému měšťanstvu“ a nikoliv spoluvlastníkům - což je v rozporu s právním názorem a praxí celé předchozí doby cca 600 let, od vzniku p. m. až do znárodnění.

Externí odkazy


Ziskejte penize za prijem emailu a SMS od ceske spolecnosti
Získejte peníze za příjem emailů a SMS od české společnosti.
pokorunce