Reálné zemědělstvíZemědělství v reálu a vše kolem něj

Povijnice nachová

Publikováno 13.05.2013 v 16:30 v kategorii plodiny, přečteno: 152x

Povijnice nachová


Povijnice nachová

Vědecká klasifikace

Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: lilkotvaré (Solanales)
Čeleď: svlačcovité (Convolvulaceae)
Rod: povijnice (Ipomoea)

Binomické jméno
Ipomoea purpurea
L.

Povijnice nachová (latinsky Ipomoea purpurea), je druh tropické rostliny z čeledě svlačcovité. Pochází z Jižní Ameriky a v Česku se pěstuje jako okrasná letnička.




Povijnice batátová



květ povijnice batátové


Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: lilkotvaré (Solanales)
Čeleď: svlačcovité (Convolvulaceae)
Rod: povijnice (Ipomoea)

Binomické jméno
Ipomoea batatas
L., 1797

Povijnice batátová (latinsky Ipomoea batatas), někdy také povijnice jedlá, je druh tropické rostliny, která patří do čeledi svlačcovité, jejíž kořenové hlízy jsou známé jako batáty či sladké brambory. Jejich oranžová odrůda se v Severní Americe nazývá jam.

Základní informace
Nejvíce se rozšiřují v tropických a subtropických oblastech. Původně pocházejí z Ameriky, z oblasti mexického poloostrova Yucatan a u ústí Orinoka ve Venezuele. Batáty nejsou botanicky příbuzné pravým bramborům, ale oboje pochází ze Střední Ameriky. Batáty ale dorazily do Evropy asi o 100 let dříve a byly velmi oceňovány.

Popis rostliny
Rostlina má vytrvalou lodyhu s plazivými stonky a řepovitě ztloustlým kořenem. Váží přibližně 0,5–5 kg.
Listy jsou vejčitě trojboké, se srdčitou, až střelovitou bází. Bývají často trochu zvlněné mezi žilkami. Řapík je poměrně dlouhý.
Stonek může být až 5 metrů dlouhý a silně rozvětvený.

Pokud se květy objeví, jsou poměrně velké a vyskytují se v malých skupinách. Jejich kališní listy jsou podlouhlé (asi 1 cm dlouhé). Vnější květy jsou zašpičatěle kratší, než jsou květy vnitřní. Koruna listu je zvonkovitá, až nálevkovitá. Barevnost květů může být rozmanitá, od levandulově modré až po červenofialovou. Jícen bývá zpravidla tmavší. Velikost květů se pohybuje okolo 3–7 cm. Na dlouhých stopkách vyrůstají v paždí listů. U některých druhů se květy vůbec neobjevují.

Plody jsou většinou 1–2 chudosemenné kulovité tobolky, které se otevírají chlopněmi. Vytvářejí se zřídka.

Kořenové hlízy jsou přibližně veliké jako pěst, válcovitě vřetenovité a mohou být bílé nebo nachové. Obsahují hodně škrobu, jsou sladké a také jedlé.

Složení batátů
Nové hlízy obsahují 70 % vody, 18 % škrobu a 6 % cukru (dohromady 24 % sacharidů). Jejich energetická hodnota je větší asi o polovinu než u obyčejných brambor. Sladká chuť je díky fruktóze, glukóze a sacharóze. V některých zemích se listy dávají jako krmivo pro zvířata kvůli velkému obsahu železa, vitamínu A, B, C, E a vláknině.

Využití
Povijnice batátová neboli sladké brambory patří mezi velmi důležité užitkové rostliny tropů a subtropů. Jejich hlízy obsahují hlavně škrob, ale i cukr, díky kterým mají sladkou chuť. Stejně jako obyčejné brambory jsou mnohostranně použitelné, jak k vaření, tak i k pečení, ale i k získávání škrobu nebo alkoholu. Existují 2 druhy: červené (vhodné na vaření a zapékání) a žluté (vhodné na smažení a do těsta na pečení).

Galerie




Sladké brambory